Nejnovější příspěvky

Gábí

Slavnostní setkání na konci školního roku úterý 21.6.

Slavnostní setkání
na konci školního roku
pro všechny Sůvy i Sůvičky

úterý 21. 6. 2016

K závěru školního roku už po několik let patří naše slavnostní setkání spojené s pasováním nových členů a předávání vyšších stupňů placek všem, kdo si to zaslouží. Navíc tento rok budeme odměňovat Sůvy, které na akcích nachodili nejvíce kilometrů.

To letošní proběhne v úterý 21. 6. v čase klasické Sůví schůzky. Pokud to počasí dovolí, vyrazíme ven a snad proběhne i ohníček, jak jsme zvyklí. Je to jedna z mála příležitostí, kdy se setkáváme všichni členové oddílu, a věříme, že letos bychom měli zas trhnout rekordní účast!
Sraz: úterý 21. 6. 2016, klubovna 17:00

S sebou: Sůví placku, pití, něco na opečení u ohníčku (pokud chcete a počasí nám to umožní), sportovnější oblečení

Návrat: nejspíše v 18:30 u klubovny – dle počasí, pokud budeme u ohníčku, většinou tam zůstáváme déle a akce končí kolem 19:00 u ohníčku, rodiče s námi mohou po 18:30 také posedět u ohníčku

Sůví motivačka neděle 26. 6. 2016

Únik z čarodějnické místnosti magie a kouzel

neděle 26. 6. 2016

Tábor se blíží a než odjedeme všichni do školy čar a kouzel musíme všichni zvládnout ještě jednu zkoušku a tím je únik z čarodějné místnosti magie a kouzel. V tento den budete moc čarovat kouzelnými hůlkami, mluvit s živými obrazy, slyšet hlasy duchů, ovládat světlo a prostě dělat zázraky. Tak neváhejte a pojďte do toho s námi!
Počet míst je omezen na 20 přihlášených sův, přednost budou mít sůvy, které jsou přihlášené na tábor, ale nebojte se přihlásit, i když s námi v létě nejedete, třeba se místo najde.

Sraz: neděle 26. 6. 2016, Kobylisy (u fontánky), 12:45 hod.

S sebou: do batůžku svačinu na odpoledne a pití, do batůžku pláštěnku, můžete si vzít sebou nějaké hry do parku

Cena: 270 Kč (vstup do únikové místnosti)

Návrat: Kobylisy (u fontánky), 19:15 hod.

Přihlášení: Gábí (suvy@volny.cz, tel.: 733 399 156), do pátku 17. 6. 2016 včetně

Kronika – Květnová víkendovka 20. – 22.5.

Dolní Vidim
Pátek 20.5.
Sraz byl v 16:45 na Kobylisích. SME SEXI! (pokřik, který byl vymyšlen asi před 5 lety špatným přečtením ,,jsme Sůvy“). Začátek cesty probíhal relativně normálně, nasedli jsme do tramvaje a potom s mírným zdržením i do autobusu. Menší zpoždění – to znamená: Jiný autobus, jiný čas a jiná dráha. Tato změna měla i další dopad na pozdější sled událostí. V Mělníku nám ujel autobus, kterým jsme měli dál pokračovat a tak jsme čekali na další. Jak už je ale naším dobrým zvykem ani do nějak jsme nenastoupili. Nebyli jsme totiž jediní, kdo čekal na autobus, a atak jsme se rozhodli, že si dnes zamodříme políčko dobrého skutku a pustíme průměrově mladší skupinu. Byli nám jistě nesmírně vděční. A ani to nebyl všem dopravním nezdarům konec. Holt nás provází smůla. Když už konečně přijel autobus a nebyl nikdo, kdo by nám mohl zabrat naše místo, přišel nevrlý řidič autobusu, který prohlásil, že nás sice sveze, ale že nemá místo na naše batohy. Co se dalo dělat, domluvit si nenechal, i přestože tam rozhodně dost místa byla. Rozdělili jsme se tedy na dvě skupiny, protože batohy tam pochopitelně nemohli zůstat sami. A ta skupina, co konečně jela na místo, zažila také spoustu dobrodružství. Autobus jim totiž nedojel až na místo, takže museli vymyslet, jak se tam dostanou. Naštěstí paní, která nám zařizovala ubytování, byla tak hodná, že nás spasila a přijela pro obě skupiny dodávkou. Cesta naší skupiny (té s batohy) probíhala doopravdy vtipně, protože poté co jsme naskládali všechny zavazadla do kufru, na nás (5 osob), zbyly dohromady asi 2 místa. A že to stálo za to! Dům zaniklých řemesel je sám o sobě nádherný a to nepočítáme okolí, nádherné vypadající Kokořínsko. Po dojetí na místo jsme na stotisíc krát poděkovali paní, za její ochotu a obětavost, jelikož pro nás udělala o hodně víc, než kdokoliv ten den. Naše cesta trvala ale opravdu dlouho a tak jsme se improvizovaně navečeřeli a posadili jsme se k ohni, který předtím skvěle z uhlíků rozfoukal Ondra. U něj jsme si udělali naše klasické kolečko, řekli jsme si co se nám líbilo a konečně šli spát.

Sobota 21.5.

Jat už to tak bývá, ráno bylo těžké. Snahu vstávat nikdo dobrovolně nepředváděl, a tak nás v osm vytáhnul ze spacáku Wóďa. K snídani byly rohlíky se strašně dobrou pomazánkou. No jen se po nich zaprášilo, tak jsme museli přimazávat nějaké s marmeládou a se sýrem. K pití byl dobroučký červený čaj. Po snídani jsme si začali balit na slibovaný trýpek. Člověk by řekl, že si tři věci (pláštěnku, pití a svačinu) lehko zapamatuje, ale přece se našli i tací experti, kteří to potřebovali minimálně 6krát zopakovat. Po zabalení jsme vyrazili na trip. Šli jsme přibližně 8 km na Pokličky (skály). Na zpátek jsme šli jinou cestou, která byla 8 km dlouhá. Když jsme dorazili do chaty, tak jsme uvařili oběd – výtečnou polívku se zeleninou poté jsme hráli hry. K večeři byla čína. Po večeři jsme šli na dřevo a potom jsme připravili oheň na táborák. Když se setmělo tak jsme zapálili táborák a zazpívali si.

Neděle 22.5.

No, takže jsme se normálně zase probudili tak, že nás opětovně vzbudila Jarka, která nám řekla, abychom si na snídani vzali karimatky. Na snídani jsme byli venku, k snídani byla vánočka, makový závin, a ten kdo si chtěl namazat rohlík s marmeládou. Po snídani jsme šli asi 1 km na hřiště, kde jsme byli asi hodinu, následně jsme se vydali zpátky. Po návratu jsme si zabalili krosny a dali je před chatu. Všichni jsme měli pak nějakou práci. Potom nás Jarka zavolala na oběd – polívka byla zeleninová. Jako druhé jídlo bylo tofu knedlíky a zelí. Po obědě byla pauza. (Martin J., 13 let)
Fotky mžete prohlížet v albu zde a také zde.

Kronika – Sůvičková výprava 21.5.2016

ZOO a dinopark Plzeň

V květnu jsme se se sůvičkami vypravili do Plzně. Užili jsme si už cestu žlutým autobusem zpestřenou pohádkami a horkou čokoládou. Po příjezdu do Plzně jsme se vydali parkem do zoo. Hned po několika metrech v zoo jsme uviděli partu čtyř lidí hrajících na bubny. Byl to opravdu zážitek. Zamířili jsme k blízké restauraci a dali si dobrý oběd. Poté jsme pokračovali k dalším výběhům. Většina sůviček už se ale nemohla dočkat dinoparku, rychle jsme tak zamířili k jeho branám. Nestačili jsme se divit, kolik dinosaurů se tu zabydlelo. Opravdu bylo na co koukat. Ke správné výpravě patří i hřiště a zmrzlina, a tak jsme si ani jedno nenechali ujít. Skvělý závěr jednoho báječného dne. Fotky můžete prohlížet zde.
(Iveta)

Sůvičková výprava

Pohádkoví hrdinové v Kutné Hoře

sobota 21. 5. 2016

V sobotu 21. 5. náš čeká poslední výprava tohoto školního roku, takže si ji rozhodně nenechte ujít. Tentokrát se vydáme do Kutné Hory, kde hrdinové ožívají. Možná se tak potkáme se sněhulákem Olafem, prasátkem Pepinou, královnou z Arendelu, mořskou pannou a dalšími oblíbenými postavičkami. Když nám nebude stačit zábava, kterou si s nimi užijeme, vypravíme se ještě za pověstmi Kutné Hory. V pověstech se občas objeví poklad, a tak je klidně možné, že i my nějaký poklad objevíme. Zkrátka nás čeká další den plný legrace, zážitků, hraní a soutěžení. Těšíme se na vás!

Sraz: sobota 21. 5. 2016, Kobylisy (u fontánky), 8:45 hod.

S sebou: do batůžku svačinu a dostatek pití (!) na celý den (oběd zajištěn v restauraci); do batůžku pláštěnku, na sebe pohodlné oblečení – ne nic teplého (nebo do batůžku)

Cena: 200 Kč (doprava, oběd, vstup a drobné odměny)

Návrat: Kobylisy (u fontánky), 18:15 hod.

Přihlášení: Gábí (suvy@volny.cz, tel.: 733 399 156), do úterý 17. 5. 2016 včetně

Kronika – Mikešova stezka

Sůví výprava – Mikešova stezka 17.4.2016
Sraz byl v 8:10 na Hlavním nádraží. Všichni dorazili v pořádku až na Jarku, která měla malé zpoždění. Naštěstí jsme se všichni vydali na vlak. Jeli jsme vlakem elephant. Po výstupu z vlaku jsme šli asi 2 km po silnici. Po Mikešově stezce jsme viděli dohromady 11 tabulí na kterých byly vidět stanoviště. Šli jsme dál hezkým lesíkem. Po dalších 8 km jsme se zastavili na kopci, kde jsme si dali oběd. Po obědě jsme šli dál až jsme narazili na památný strom u kterého byla keška. Následně jsme šli po pasece kde se pásly ovce, také jsme viděli jehňata. Prošli jsme se dalším lesíkem, šli jsme z kopce dolů. Po kopečku jsme viděli poslední tabuli. Pak už jsme šli 1 km do Hrusic, kde jsme si hrály na hřišti. Z Hrusic jsme se vydali do lesa, kde jsme hráli 2krát na schovávanou. Po cestě na vlak začalo lehce pršet. Vesele jsme odejli zpět na hl. nádraží, odkud všichni odcházeli zpět domů. (Vojta V., 12 let)
Fotky můžete vidět zde.

Kronika – Sůvičková výprava do Benešova 3.4.2016

V neděli jsme se sůvičkami vyrazili na výpravu do Benešova. Vláčkem jsme dojeli na nádraží v Benešově, odtud jsme se vydali na náměstí do infocentra, kde začala naše cesta za pokladem s medvědem Jiřím. Nejprve jsme zamířili do podzemí Experimentia, kde jsme si vyzkoušeli různé pokusy. Poté jsme šli na oběd do restaurace. Před výletem na Konopiště jsme se vydali plnit úkoly medvěda po městě. Motorový vláček nás dovezl až na Konopiště. Procházkou jsme se vydali k oboře s lesními zvířaty. U rybníka jsme si vyzvedli poklad a došli jsme až na dětské hřiště, kde jsme se dostatečně unavili. Nějaké síly nám ale ještě zbyly abychom vyrazili na cestu lesem zpátky do Benešova. Vlak jsme krásně stihli a plní dojmů jsme dorazili domů. Fotky můžete vidět zde. (Gábí)

Kronika – Velikonoční víkendovka 24. – 27.3.2016

Opárenský mlýn – Lovosice
Čtvrtek
Ve čtvrtek ráno jsme se sešli na Kobylisích a společně jsme vyrazili na vlak. Jarku jsme nabrali cestou na Masaryčku, odkud jsme odjeli vlakem do Lovosic a odtamtud náhradní dopravou do Oparna. Čekala nás asi 1,5 km cesta při, které jsme viděli ohradu s kozičkami. Cesta příjemně utekla, okolo Milešovského potoka se šlo krásně. Mlýn nás přivítal s otevřenou náručí, stejně jako místní pes Kulich. Po krátkém vybalení jsme šli na krátký výlet a potkali jsme první příznaky jara. Nahlédli jsme také do zříceniny hradu Opárna. K večeři jsme si udělali zapečené brambory v peci. Hráli jsme na kytaru a unavení jsme šli spát.
Pátek
Dneska nás čekal výlet na horu Milešovku 837m.n.m. Cestou jsme hráli hru klíště (kolíčky jsme nepovšimnutě připínali na ostatní členy. Byla to veliká legrace, ale taky trochu schíza :-) . Cesta byla fajn, i když trochu náročná. Odlovili jsme několik kešek. Na Milešovce jsme vylezli na rozhlednu, ale díky špatnému počasí nebylo nic vidět. Poslední úsek nahoru – 1 km, byl pokryt sněhem a ledem. Cesta dolů byla příjemná a celkem rychlá. Vodníkovi, kterému jsme pomáhali, stále zvonilo v uších a tak jsme po příchodu secvičovali rituál na uzdravení. Po večeři jsme to u Opárenského kola předvedli. Povedlo se a vodník nám prozradil, kde se skrývá poklad. Poklad jsme odlovili na zřícenině a společně to oslavili ve mlýně. Byla to veliká párty – oslavovali jsme narozeniny Natky, Martina a Kuby!
Sobota
Dneska byl výjimečný den, příjezd rodičů, kteří chtěli vidět, jak to na sůvích akcích chodí. Od rána jsme se na jejich příjezd připravovali – uklízeli jsme, aby si rodiče měli kam lehnout, připravovali jsme výzdobu, jmenovky, obědovou tabuli, bojovku a také taneček na uvítanou. Mezi prvními dorazili Menšíkovi – rodiče Berta i s Pepčou a Hankou. Jako další dorazil pan Mašíček – tatínek Verunky s tříletou ségrou Kiki. Po ubytování jsme jim předvedli taneček a potom jsme se už vydali na oběd. Byl slavnostní a výborný! Po obědě jsme si chvilku odpočinuli a potom vyrazili na výlet. Vzali jsme to přes zříceninu, kolem Černého mlýna, kde na nás čekali Dvořákovi – rodiče Natky i s bráchou Lukášem.Cestou jsme si všichni zahráli hry, oslovili kešky. Cestou zpátky se skupinka starších oddělila a vylezla ještě na horu Lovoš. Setkali jsme se ve mlýně, kde na nás čekali lívance a paní Jindřišková – maminka Fandy a Martina. Po večeři jsme se rozdělili do týmů a zahráli jsme si velikonoční kvíz. Byla to legrace. Po kvízu čekala rodiče a sourozence, kteří s nimi dorazili bojovka, kterou děti sami během dopoledne připravovali. Všechno proběhlo bez problémů a po kolečku jsme zalezli do postelí.
Neděle
Poslední den pobytu jsme strávili veku, kde jsme zpracovávali dřevo a také si hráli s vodními hrátky u mlýna. Sluníčko svítilo a byl krásný den. Oběd jsme si ještě dali ve mlýně, ale potom už nás čekala cesta domů, i když v menším počtu (rodiče si děti odvezli autem), než jsme sem přijeli. Moc jsme si to užili a doufáme že rodiče také. (Gábí)
Fotky můžete vidět zde.

Sůvičková výprava neděle 3.4.2016

Jede, jede mašinka… do podzemí i na zámek!

neděle 3. 4. 2016

Jaro už je tu, a tak je čas vyrazit na další Sůvičkovou výpravu podívat se, jak se příroda probouzí. Tentokrát opustíme Prahu a vydáme se vláčkem do Benešova, kde prozkoumáme tajemné podzemí Experimenta. Co je tam tak báječného, ptáte se? Vodní hudba, duhová a zrcadlová stěna, vlny v písku… zkrátka nejrůznější efekty, ze kterých nám půjde hlava kolem. Po výborném obědě zamíříme ekovláčkem na zámek Konopiště. Nasajeme jaro v zámecké zahradě, navštívíme medvědy a určitě zbude čas i na nějakou pěknou hru. A až se pořádně vyřádíme, vydáme se vláčkem zpátky do Prahy. My už se nemůžeme dočkat, pojďte se k nám přidat. Těšíme se na vás!

Sraz: neděle 3. 4. 2016, Kobylisy (u fontánky), 8:25 hod.

S sebou: do batůžku svačinu (oběd je zajištěný v restauraci) a dostatek pití (!) na celý den; do batůžku pláštěnku, na sebe pohodlné oblečení teplé dle počasí

Cena: 200 Kč (zahrnuté jízdné, vstup, oběd a drobné odměny)

Návrat: Kobylisy (u fontánky), 17:50 hod (při špatném počasí je možné že se vrátíme o hodinu dříve – 16:50, o tom bychom Vás informovali sms, počítejte ale spíš s 17:50)

Přihlášení: Gábí (suvy@volny.cz, tel.: 733 399 156), do středy 30. 3. 2016 včetně

Kronika – Jarní tábor – Vikingové 5. – 12.3.2016

Příchovice, Jizerské hory
Sobota
A je to tady! Po roce jsme opět vyrazili na jarňák, ovšem s jednou zásadní změnou – opustili jsme chatu Radost. Po 9 letech razíme na nové místo a tím je horská chata Sport u Příchovic. Sraz byl v 9:45 na Černém mostě. Cestu jsme strávili v autobuse nacpaném až po okraj, nikdo nebyl ušlapán. Po doražení na místo jsme museli zdolat kratičký kopeček a byli jsme na místě. Vedoucí nás ale přesto ještě nepustili dovnitř. Muselo se nejdřív dodělat rozdělení pokojů a tak zatím venku proběhlo obří a brutální koulová bitva. Po jejím ukončení jsme si konečně začali vybalovat. Bylo to dlouhé, bylo to smrtící, ale stejně jako všechno to někdy muselo skončit. Odin nám sdělil, že nedaleko našeho obydlí žije hádankový troll, který vlastní ovci. Troll tam…(neznámý autor to asi nestihl dopsat dokonce dne)
Neděle
Po snídani jsme šli s Odinem na vikinské zkoušky. Zkoušek bylo celkem 4, souboj sekerama, hod kladivem, jízda drakarem, zkoušky paměti. Po vydatném obědu jsme vytvářeli štíty a sekery. Každý si vytvořil zajímavé vzory. Po večeři jsme vstoupili do Helu. Každý dostal svůj oheň. Před spaním jsme si dali kolečko. (Daniel P., 11let)
Pondělí
Hned po snídani jsme šli vysvobodit Hell, ale nejdříve jsme museli porazit ledové obry. Porazili jsme je a vypravili jsme se do chaty, daly jsme si sváču a šli jsme hrát další hru jménem vikinských kouzel. (Vojta R., 10 let)
Úterý
Dnes byl takový větší výlet. Po snídani jsme si sbalili batůžky a šli jsme. Počasí nebylo zrovna ideální, sněžilo a foukal vítr. Šli jsme i kolem místa, kde jsme zabili ledové obry, tam to bylo nejhorší. Nakonec se počasí utišilo, přestal foukat vítr. Cestou byla příjemná zastávka v cukrárně. Každý si dal čaj a věneček. Cestou zpátky jsme narazili na bunkr a koulovali jsme se. Když jsme přišli do chaty, tak většina z nás byla promočená, takže bylo plné topení. Měli jsme dlouhý odpočinek a při něm jsme hráli hru Vlkodlaci. (Franta M., 10let)
Středa
Hned po snídani jsme šli hrát hru do lesa, vytvořenou od Kuby, Natky a Martina. K sváče jsme dostali brumíka. Pak jsme šli s Jarkou a Wóďou k rozhledně, aby jsme viděli znamení. Šli jsme za znamením a tam byl jeden, co ničil kořeny Idrasilu, ale ledový obři ho zradili. Dal nám 2 mapy. Byly 2 skupinky. Jedna s Martinem a druhá s Kubou. Skupinka s Martinem došla v pohodě, ale Kubova nedošla na správné místo. Proto Martinova skupinka je zabila a Idrasil byl zachráněn. Potom jsme si dali k večeři hamburgry. A oslavili jsme, že Idrasil byl zachráněn. Byl tam Loki (který pak odešel), Heimdal, Thor, Odin atd. Před spaním jsme měli kolečko. (neznámý autor)
Čtvrtek
Ráno jsme se probudili a řekli né rozcvička. Snídaně byla dobrá jako vždycky. Celé dopoledne jsme bobovali, skákali do sněhu, schazovali jsme se do něj, no prostě ohromná sranda. Já s Ondrou jsme se málem zabili. Byl jsme smutný, když to skončilo. Ale náladu jsem si dobyl, když jsem jedl výborné jídlo k obědu. Po odpoledňáku nám posel řek, že nás chce vidět velmi stará a mírumilovná Mora vikingu. Dali nám 3 těžké úkoly. Pro mojí skupinku bylo nejtěžší prolézt bránou. Ale i to jsme zvládli. Na konci byl Loky, který nás chtěl přemluvit aby jsme se přidali k němu. Všichni jsme odmítli. Po sváče v chatě nás navštívil bůh Týr. Řekl nám aby jsme si postavili hradby a do nich dali planetky. Pevnost byly velké a mocné. Byla pauza a pak jsme se vrátili do pevností. Za chvíli to začalo, nastal RAKNAROK. Stovky ledových obrů se vyhrnuli na naše hradby. S obrama byl i loky. Boj byl krutý a nelítostný. Přišel na pomoc Thor, zemřel v boji s velkým hadem Nidgáztsonem. I Hojndal nám  pomohl, zbyli jsme s Lokym navzájem. Po bitvě nezbylo nic ani já, ani ledoví obři. Všichni jsme skončili v temnotě kam jsme šli se vyspat. Konec tohoto dne, pokračování příště. (Albert, 13 let)
Pátek
Je zajímavé se probudit v úplně jiném světe než jsme doposud byli. Hned jak jsme se převlékli, tak byla snídaně. Bylo musli, cornflakes a mnoho dalšího (samozřejmě dobré věci). Rozcvička opět nebyla, ale nezdálo se, že by to někomu vadilo. Vždyť jsme všichni mrtví! Ale to taky nikomu nevadilo. Dopoledne byla další soutěž. Rozdělili jsme se do tří skupinek, ale bez starších (Martin, Kuba, Natka). Hra spočívala v tom, že 3 ze skupiny (dohromady jsme byli 4) svázali provazem a poslední měl u zadnice šátek a běhal k ostatním družstvům a jedl jim ovoce. Také tu chodil medvěd a liška, kteří nám propichovali balónky (naše životy). Ta skupina, která se nejdřív dostala do cizího přístavu, vyhrála. Potom byl oběd (těstoviny, rajč. protlak a tofu). Poté nám bohové řekli, že máme nacvičit divadla (opět ve skupinkách) o stvoření nového světa po Ragnaroku. Cvičili jsme velmi dlouho, ale nakonec se to všem moc povedlo. Potlesk byl veliký a u naší skupinky asi největší. K večeři byly potom hranolky s vánočními plackami a kečupem, kterého bylo až víc než dost. Poté jsme šli spát. (Ondra Š., 12 let)
Fotky můžete vidět tady a také tady

Kontakt

Klubovna:
Čimická 780/61
Praha 8 - Čimice, 181 00
Sídlo (korespondenční adresa):
U Slovanky 1990/6
Praha 8, 182 00
E-mail: suvy[zavináč]volny.cz
www.facebook.com/TOMsuvy

Tel.: +420 736 536 603 - Jarka Bednářová (hlavní vedoucí)

IČO: 02128012
Č. ú.: 2100517938/2010

Kalendář akcí
AEC v1.0.4
Návštěvnost
Právě on-line: 0
Dnes návštěv: 25
Celkem: 2140