Kronika

Kronika – Slavnostní otevření nové klubovny 16.2.2016

Nastal velký den. Sůvy se přestěhovaly, a mohly tak slavnostně otevřít novou klubovnu. A jak je zvykem při každé takové velké slávě, došlo i na přestřižení červené pásky a bouchnutí šampaňského, dětského samozřejmě. Prozkoumali jsme všechny zákoutí nového sůvího hnízda, pochutnali jsme si na pohoštění a zahráli si různé hry. Nová klubovny byla úspěšně zabydlena. Fotky z akce můžete vidět zde. Fotky jak stěhování do klubovny probíhalo, můžete vidět zde.

Kronika – Sůvičková výprava 23.1.2016

Archa Noemova a pohádkový les
V lednu se sůvičky nalodily na archu Noemovu a vypluly za poznáním národního muzea. Společně jsme obepluli téměř celý svět. Na každém kontinentu jsme se seznámili s místními živočichy, dozvěděli jsme se různé zajímavosti a především jsme museli splnit zapeklité úkoly, které si zde na nás nachystali. Po takové náročné cestě jsme se museli posilnit dobrým obědem, protože i před námi byla ještě druhá část dnešní výpravy – cesta za sněhovou královnou. Pohádkový les v Čakovicích byl plný úkolů, které nás měly dovést právě až ke sněhové královně. Nosili jsme hrách, přebrodili řeku, skládali jsme puzzle, skákali jsme v pytlích… úkoly jsme zvládly, a mohli jsme si tak odnést zasloužený poklad. Na závěr jsme se stihli i vyválet ve sněhu a užít si pořádnou koulovačku. Fotky můžete vidět zde. (Iveta)

Sůví výprava Techmania Plzeň 23.1.2016

V Techmánii bylo hodně zajímavých věcí. Třeba jsi si mohl natáčet film nebo si zkusit, jaké je to být hercem. Byla tam také věc, která vypadala jako chodba v Titaniku a mohl ses v ní proběhnout. Také sis mohl zkusit, kdo je rychlejší – ty nebo nějaké zvíře (lenochod, kůň…). Jinde jsi si mohl zkusit různá ruční čerpadla vody. Bylo to hezké. Fotky můžete vidět zde. (Verča M., 8 let)

Vánoční víkendovka 18. – 20.12.2015

Sloup v Jižních Čechách
Pátek
Sraz byl v 15:30 na Kobylisích. Cesta autobusem proběhla v klidu až na to, že jsme zjistili, že nás jede o jednoho víc. Radši jsme to ignorovali a jeli dál. Když jsme dorazili do Sloupu, viděli jsme nádhernou, prostornou a ozdobenou budovu. Bydlíme kousek od ní. Naše ubytovna za tmy sice vypadala trochu děsivě, ale když jsme ji vytopili a rozsvítili jsme byla docela fajn. Vybalování! Nejděsivější část dne proběhla docela v klidu. Poté jsme současně připravovali večeři (česnečka) a hráli hry. Čink-čonk je hra velmi vtipná, obzvlášť pokud jí hrajete s lidmi, co stěží napočítají do desíti. Po těchto velmi náročných a aktivitách jsme si pochutnali na večeři, byla moc dobrá! Po večeři jsme si museli odpočinout, ale radši jsme hráli ping-pong. Poté jsme udělali naše tradiční kolečko (řekli jsme si co se nám líbilo) a šli jsme na kutě.
Sobota

Dnešní den začal vpádem Jarky za pokřiku ,,Budíček“! První tři její návštěvy jsme zkoušeli ignorovat, ale čtvrtou už jsme na vědomí vzít museli.K snídani jsme měli rohlík s česnekovo-pažitkovou pomazánkou a čaj. Během snídaně nám bylo sděleno, že vyrazíme na jakýsi vyhlídkový okruh. To nás trochu zarazilo, protože venku byla mlha, že by se dala krájet. Vtip to nebyl, ale přece jen jsme byli rádi, že jsme šli. Z vyhlídek sice nebylo vidět doopravdy nic, ale naše cesta vedla přes skálu a její překonávání jsme s moc užili. Ke konci naší cesty jsme se podívali do skalního amfiteátru a kousek od něj jsme našli i keš. Po návratu z výletu jsme se chvilku váleli a potom jsme začali připravovat oběd. Potom jsme si na něm pochutnali a začali dělat výzdobu, ta nás po chvilce ale přestala bavit tak jsme se šli válet. To se ale bohužel nelíbilo Jarce a začala nás nutit konat různé bohalibé činnosti například dodělat výzdobu, dopsat kroniku (to padlo na mě, jak jste si určitě všimli) a nebo dělat vaření a cukroví. To nám zabralo spoustu času a tak jsme si potom pochutnali na večeři, dělali párty a šli spát.
Neděle
Dneska nadešla (alespoň pro mě nejděsivější část pobytu) ve Sloupu a sice jeho konec. Nejenže jsme museli uklidit celou naší ubytovnu, ale také si zabalit a pokusit se o zvládnutí doběhnutí autobusu. Napoprvé jsme to sice nezvládli, ale druhý pokus po tří kilometrovém (téměř) běhu už vyšel. Poté už jsme jen v klidu dojeli do Prahy. Za tuto akci si zasloužím pochvalu všichni, ale především menší z nás, protože i když se to nedá dobíhat bus, který jede za 40 minut s krosnou na zádech je docela fuška. Takže dík a těším se na další akci. Fotky z akce si můžete prohlédnout zde. (Martin J., 13 let)

 

Kronika – Slavnostní pasování

Slavnostní pasování 15.12.2015
Sraz byl v klubovně,pak jsme šli do ZŠ Glowackého. Vešli jsme do třídy, kde se konalo pasování. Rozestavěli jsme lavice do písmene U. Pka jsme si pouštěli fotky a pak začalo pasování. Jarka přinesla kroniku a my nováčci jsme si stoupli do řady. Sáhli jsme na kroniku a splnili slib. Dostal jsem žlutou placku. Teď už jsme opravdové sůvy! (Ondra K., 9let)
fotky můžete vidět zde.

Poděkování za účast na Sůví oslavě:-)

Třicetileté Sůvy děkují převelice všem, kdo přišli včera slavit s námi. Děkujeme za dorty, děkujeme za hezká přání, děkujeme, že jste nás přišli podpořit a děkujeme za všechno hezké, co jste nám řekli. Moc si toho všeho vážíme a hodně to pro nás znamená.
A také děkujeme Sůvám za pomoc při organizaci, byli jste skvělí, týpci! Bez vás bychom to nezvládli:-)
Fotky jsou již nní ke shlédnutí na našem facebooku.
Ještě jednou díky všem!:-)

Výročí 30 let Sůvy 28.11.2015

28. listopadu se konala u Sův velká věc. Sůvy slaví 30 let existence! Za tu dobu se odehrálo spoustu věcí. Nejprve jsme si společně zazpívali naší hymnu na pódiu. Potom nám všichni vedoucí řekli co mají na srdci. Zlatým hřebem večera byla bez pochyby dortová část. Sešlo se spoustu různých dortů, takže si určitě všichni přišli na své. Nechyběla ani tombola a vyhlášené kvízu. Mezi diváky jsme také mohli vidět známé tváře z řad bývalých členů oddílu. Moc jsme si to užili! Byla to párty jak má být! Fotky můžete vidět zde. (Gábí)

Strašidelná víkendoffka 20. – 22.11.2015

Pátek
Ve čtyři hodiny jsme měli sraz na hlavním nádraží u pokladen. Nakonec se náš sešel poměrně velký počet dětí a vedoucích. Jeli jsme vlakem a obsadili jsme celé dvě kupé. Vlakem jsme dojeli do Tábora (ne do našeho tábora) a odtamtud jsme jeli autobusem do vesničky blízko našeho cíle chatky na tábořišti Suchomelův mlýn. Od autobusu jsme se vydali z kopce, protože jsme měli bydlet u říčky Sušice. Špatné bylo jen to, že jsme šli lesem ve tmě a ještě k tomu začalo trochu poprchávat. Naštěstí měla většina z nás baterky a tak jsme moc nezakopávali s nešlapali do louží. Všude bylo bahno, ale v tom jsme již shlédli světlo nějakého domu. Byl poměrně velký a protože stál na břehu říčky, kterou jsme v té tmě jen slyšeli, tak jsme si mysleli, že je to naše nová základna. Jenže nakonec jsme skončili v jiné, podstatně menší chatce a v té jsme se uložili ke spánku. Větší dům patřil majiteli tábořiště a tak nás nechal alespoň udělat večeři v přízemí. Bylo tam teplo a měli jsme s sebou dost jídla. S plným břichem jsme šli spát.
Sobota
Jelikož včera jsme šli spát celkem pozdě, vstávali jsme také poměrně pozdě. K snídani jsme dojídali ,,,zbytky“ od večeře a přidali jsme k tomu ještě další pečivo a pomazánky. Vařili jsme si teplý čaj a tak nám nebyla zima. Chtěli jsme vyrazit na zříceninu hrádku Příběnice proti proudu řeky. Ptali jsme se majitele, kudy by byla nejlepší cesta a on nám řekl, že by nám mohl půjčit asi dvě kánoe. Zříceniny totiž byli na opačném břehu. Než jsme se stačili rozhodnout uviděli jsme Vikingy (o nich jsme se zapomněl zmínit) jak unášejí v kánoích ,,drakannech“ naše vědce (o těch jsem se taky měl zmínit). S oběma vědci jsme se sešli na srazu a jeli s námi. Zkoumali život izolovaných vikingských menšin na našem území. My jsme právě do takové vikinské oblasti jeli a tak se k nám připojili. Vikingy jsme potkali v naší základně a oni nám dovolili tam zůstat. Nakonec jsme je ale víceméně vyhnali aby bydlel v domě majitele. Za to se nám asi teď pomstili a pravděpodobně chtějí naše vědce obětovat. Jelikož vikingové nechali kánoe na druhém břehu museli jsem, chtě-nechtě, vyrazit k řetězovému mostu po proudu řeky. K mostu to ale byl kus cesty takže jsme si na záda hodili batohy, zabrně a hrr na ně! Než jsme však vůbec zahlédli vikingy museli jsme si ještě nějakou chvíli počkat. Okolí řeky ale bylo hezké, i most se nám líbil a tak nám cesta rychle uběhla. Když jsme došli pod kopec na kterém byly zříceniny, viděli jsme tam velkou skupinku lidí. Z dálky jsme mysleli že to jsou vikingové. Když jsme však přišli blíž, zjistili jsme že to jsou myslivci. Proto jsme radši vylezli na kopec aby si nás nespletli se zvířaty. Na kopci jsme našli zříceniny a v nich byli vikingové kteří jakmile nás zahlédli začali sahat po svých zbraních a vydali se na nás. My jsme se také vydali proti nim se zbraněmi vytaženými. Po krátké ale zuřivé bitce jsme vyšli jako vítězi a osvobodili jsme vědce. Potom jsme na ohníčku ohřáli fazole a dali jsme si je s chlebem. Vikingové řekli, že s námi uzavřou spojenectví pokud doneseme runový kámen, který je hlídán zlým obrem. Po setkání s veverkou a trpaslíkem jsme se dozvěděli kde jsou obři a díky náhrdelníku neviditelnosti jsme jim kámen vzali. Pak jsme se vydali na cestu zpátky. Už se ale začalo stmívat a tak jsme zpátky už museli přeplout na kánoiích. Byl to velký zážitek. Poté jsme si dali večeři a šli jsme spát.
Neděle
V neděli jsme dobalovali věci a po snídani jsme si ještě dali společnou bitvu. Po obědě jsme vyrazili do vesnice Stádlec z které nám jel autobus do Prahy. Tam jsme se rozešli plni dojmů z víkendu. Fotky z víkendovky můžete vidět zde. (Kuba Š., 14 let)

Podzimní víkendovka 28.10. – 1.11.2015

Hradec Králové
Středa

Přijeli jsme autobusem do Hradce Králové. Cesta trvala dvacet minut (opraveno hodinu). Šli jsme po chodníku, šli jsme pod mostem. Pak jsme dorazili na místo. Všechno jsme si prohlédli. Potom nás rozsadili do pokojů. Potom jsme se najedli a zahráli hru. (Hana M. 10 let)
Čtvrtek – Josefov a Kuks
Dnes jsme šli do pevnosti Josefov, která byla postavena již v 18. století. Dříve sloužila k ochraně a v minulém století tam přebývala ruská armáda. Na prohlídce jsme se prvně podívali na sochy jejichž kopie jsou nedaleko odsud. Plnili jsme různé úkoly (např. přejít chodbu bez svíček v podzemí, jelikož tu byla rozsáhlá síť podzemních chodeb). Cestou na Kuks jsme si zahráli Evoluci a hru s kolíčky. Na Kuks jsme dorazili asi v 17:30. Kolem Kuksu byly sochy osvětlovány světly. Z obou míst jsme dostali turistické vizitky, které jsme si vlepili do vandrovní knížky. Zpět do klubovny jsme se dostali vlakem. (Vojta P., 12 let)
Pátek
Nejdřív jsme šli do velikánského akvária. Pak jsme šli na Bílou věž kde bylo okolo 300 schodů. Potom jsme měli rozchod. Šli jsme a došli jsme do klubovny. Ještě jsme si zahráli hry venku. Potom jsme šli na bojovku. Nakonec jsme šli spát. (Verča M., 8 let)
Sobota
Den se mi moc líbil. Nejdřív jsme šli ven a hráli hry. Jako třeba skákání do listí. Nebo sardel. Pak jsme hráli vybiku. Moc mi šla a pak jsme hledali kešky – našli jsme 4. (Kuba Z., 7 let)
Neděle
Ráno jsme se probudili a všichni a všichni jsme byli smutní že už jedeme domů. Ale nedalo se nic dělat. Klubovnu jsme předadli majiteli a vydali jsme se směrem na autobusové nádraží. Autobusem Student Agency jsme dojeli an Černý Most. Všichni jsme na tuto akci ještě dlouho vzpomínali. (Kuba Š.,  14 let)
Fotky můžete vidět zde.

Sůvičková výprava – Cyklohráčkem do Slaného 17.10.2015

Sůvičky se vydali na první jarní výpravu letošního školního roku. Ráno jsme se sešli na Masarykově nádraží, nasedli jsme do cyklohráčku a vyrazili ven z Prahy směr Slaný. Co je to Cyklohráček, ptáte se? Skvělej vlak plný her, stavebnic, knížek, kde si užijete spoustu zábavy. Nejdříve jsme si tedy zařádili ve vláčku a chystali jsme se na dobrodružství, které na nás čekalo ve městě Slaný. Po příjezdu do Slaného jsme vyrazili do blízké restaurace. Nacpali jsme si bříška kuřecími řízečky, až se nám dělali boule za ušima. Pka už nás čekala cesta za pokladem. Vyzbrojeni hrací kartou jsme se vydali napříč městem, navštívili jsme místní památky a hledali správné odpovědi na zapeklité otázky. Vše jsme úspěšně zvládli, a tak na nás čekali odměny v truhle plné pokladů. Vše jsme zakončili hraním na místním dětském hřišti. Celý den se vydařil přímo báječně. Už teď se moc těšíme na další takový. Fotky můžete vidět zde. (Iveta, vedoucí)

Kontakt

Klubovna:
Čimická 780/61
Praha 8 - Čimice, 181 00
Sídlo (korespondenční adresa):
U Slovanky 1990/6
Praha 8, 182 00
E-mail: suvy[zavináč]volny.cz
www.facebook.com/TOMsuvy

Tel.: +420 736 536 603 - Jarka Bednářová (hlavní vedoucí)

IČO: 02128012
Č. ú.: 2100517938/2010

Kalendář akcí
AEC v1.0.4
Návštěvnost
Právě on-line: 0
Dnes návštěv: 6
Celkem: 1731