Kronika – Strašidelná víkendovka 18. – 20.11.2016

Zdárek lidičkové, ve zdraví jsme se vrátili z naší tradiční páté strašidelné víkendovky. Je doopravdy zvláštní, jak se všechny apokalyptické problémy stanou kolem podzimu, co? Protože je letošní víkendovka taková polokulatá, připomeneme vám všechny předchozí, nebo alespoň jejich témata. Na první strašidelné víkendovce jsme řešili problém s klasickými zombies. V americkém letadle, které shodou náhod přelétalo nad českými lesy, byla celá posádka nakažena agresivním virem Solanum, který běžného člověka přemění na chodící mrtvolu toužící po lidském mase, tedy zombie. Naneštěstí letadlo v blízkém okolí našeho ubytování spadlo a my měli co dělat, abychom celý víkend vůbec přežili a zombie apokalypsu odvrátili. Druhá strašidelná víkendovka byla spjatá s kalendářem dávných Májů, který předpovídal konec světa. No, a kdo jiný než naše osvědčená parta by mohl takový problém vyřešit? Položili jsme si otázku, zda na tento problém budeme vůbec stačit sami a rozhodli jsme se, že k sobě do party přibereme ještě spřátelený oddíl Poutníky. Jako živý štít fungovali skvěle, jenže nebyli (pochopitelně) tak neohrožení, jako jsme byli my, a tak většinou zůstávali v boji pozadu. Na třetí strašidelnou víkendovku jsme se vydali se záměrem odrazit invazi mimozemšťanů. V tomto snažení nás podporoval (nebo t alespoň tvrdil) jiný mimozemský národ. Útok jsme sice odrazili, ale problém byl v tom, že jsme vyhubili jaksi špatný národ, a ten, který byl celou dobu s námi, se najednou obrátil proti nám. Tenhle problém jsme potom museli řešit celý Jarňák poté, ale zvládli jsme to, a všechny naše chyby jsme napravili. Na čtvrté (tedy loňské) strašidelné víkendovce jsme se potýkali s Vikingy, kteří tak nějak zamrzli v čase. Ač se ze začátku tvářili kamarádsky a dokonce nás k sobě pozvali na hostinu, další den ráno jsme se vzbudili a zjistili jsme, že nám ti parchanti unesli naše vědce, kteří je s námi přijeli zkoumat. A jak jste si zvládli domyslet, začalo pronásledování a také jejich poražení. Tentokrát jsme je ale nepovraždili, ale spíše jsme jim domluvili, a tak nejstrašidelnější částí celé akce bylo to, že si Ondra při vyřezávání lžíce rozřízl prst a jelikož krvácení neustávalo, musel vyrazit do nemocnice. Vše ale dobře dopadlo, a tak jsme přežili všechny vikinské nástrahy a pasti. No a na páté, tedy letošní a výroční strašidelné víkendovce jsme museli řešit problém naprosto jiných rozměrů. Nedaleko Mělníka v Harasově se záhadně začaly ztrácet mrtvoly z hřbitova a živí lidé z města. Možná by vám v tomto případě přišlo jako adekvátní řešení zavolat policii, ale majitel našeho budoucího ubytování se rozhodl, že o tom raději informuje nás. Měl pravdu, pochopitelně jsme tuto záhadu vyřešili. V centru Harasova žil jeden (někdo by řekl šílený, jiný geniální) vědec. Asi tři měsíce po svatbě jel se svojí ženou kamsi autem, ale naneštěstí měli po cestě autonehodu a jeho žena při ní zahynula. Byl z toho hrozivě nešťastný, a tak se rozhodl, že ji přivede z onoho světa nazpět. Tohle celé vám určitě přijde jako docela dobrý námět na dojemnou knižní trilogii, ale pořád je to tu s těmi ztracenými lidmi, na to nezapomeňte! Jeho experimenty si vyžadovaly pokusné králíky, a těmito králíky se stali nebožtíci z nedalekého hřbitova. Problém nastal díky tomu, že ve svých pokusech nebyl úspěšný tak, jak by si představoval, a namísto spousty živých a šťastných lidí, byla v jeho laboratoři spousta chodících mrtvol, které toužily po lidském mase. A aby toho nebylo málo, tak mrtvoly z jeho laboratoře utekly a pokousaly několik lidí, kteří se změnili také. Docela den blbec, co? Na tuhle katastrofu nám naštěstí nabídl řešení vědec sám: Řekl, že v séru, které mrtvolám píchá, chybí jedna látka, kterou najdeme bohužel na místě, které shodou nešťastných okolností jeho nevydařené experimenty přitahuje. A tak jsme se museli probít skrz armádu oživlých mrtvol a přinést vědcovi fosforeskující kapalinu, kterou přimíchal do svého séra a všechny uzdravil. Takže co říci závěrem? Ať už si pro nás vesmír připraví jakoukoli zkoušku, my ji složíme. No a čím víc krve při tom budeme moci prolít, tím lépe!
Fotky můžete vidět zde.
(Martin)

Kontakt

Klubovna:
Čimická 780/61
Praha 8 - Čimice, 181 00
Sídlo (korespondenční adresa):
U Slovanky 1990/6
Praha 8, 182 00
E-mail: suvy[zavináč]volny.cz
www.facebook.com/TOMsuvy

Tel.: +420 736 536 603 - Jarka Bednářová (hlavní vedoucí)

IČO: 02128012
Č. ú.: 2100517938/2010

Kalendář akcí
AEC v1.0.4
Návštěvnost
Právě on-line: 0
Dnes návštěv: 6
Celkem: 1731